Přirozené povodně

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

 INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druh a rozsah ohrožení >

Přirozené povodně

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace tak označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány podle § 64 vodního zákona, zejména při:

dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci

déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém povodí lze rozdělit do několika hlavních typů:

zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích velkých toků

letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích

letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích

zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně malých průtocích; vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových nápěchů a zácp

Pokud jde o činitele, které se podílejí na tvorbě povodňových vln, je možno je rozdělit na:

fyzicko-geografické, které jsou buď neměnné nebo podléhají pomalým, přirozeným změnám event. umělým zásahům, způsobeným antropogenní činnostní. Jedná se především o velikost a tvar povodí, dále spádové poměry, zalesnění, hustotu a uspořádání říční sítě, geologické a pedologické poměry, výskyt nádrží a morfologické vlastnosti povodí a koryt.

specifické, lišící se případ od případu, pokud jde o stav před příchodem povodně (nasycenost půdy, retenční kapacita říční sítě, vegetační kryt – množství vody akumulované ve sněhové pokrývce, hloubka a intenzita promrznutí,) a bezprostřední příčinné faktory (množství srážek, jejich časové a plošné rozložení, intenzita – vývoj teplot ve vztahu k tání, ledové úkazy na tocích).

V územním obvodu Plzeňského kraje se může vyskytnout kterýkoliv z popsaných typů povodní. I když každý má svůj specifický charakter, existují určité společné rysy, které vystihují odtokový režim velkých vod na jednotlivých významných tocích.

Mže – plocha povodí (PP) 1824 km2

S ohledem na vějířovitý charakter území a zhruba rovnocenné postupové doby průtoků je většina vln jednovrcholových a nepříliš strmou stoupající větví. I když nelze podceňovat časově krátké, ale kulminačně významné vlny na malých tocích, je většina povodňových situací charakterizována dlouhým trváním a značným odteklým množstvím.

Střela – PP 923 km2

Řeka má většinou synchronní povodňový režim se Mží. Průtokové vlny se objevují často v obou povodích současně. Vlivem charakteru území a plochy povodí jsou jejich hydrogramy strmější, objemově však méně významné.

Úhlava – PP 915 km2

Povodí má zcela neobvyklý kyjovitý tvar, značnou délku a naopak malou šířku zvláště v dolním toku. Horní část bývá postihována jak krátkodobými přívaly, tak dlouhodobými šumavskými dešti. Krátké boční přítoky často odtékají v předstihu, povodňová vlna bývá proto dvojvrcholová s výrazným zploštěním vlivem transformace v dlouhém říčním úseku Klatovy – Plzeň.

Radbuza – PP 1267 km2

hydrologicky patří mezi Mži a Úhlavu, charakteristické je poměrně dlouhé zpoždění odtokové odezvy za příčinnými faktory. Povodňová vlna se tvoří většinou pomaleji, takže v říčním uzlu Plzeň vesměs odezní Úhlava případně ovlivněná Mže a teprve potom se ve vrcholové části hydrogramu začíná projevovat Radbuza.

Úslava – PP 757 km2, PP Klabava 372 km2, PP Litavka 629 km2

Mají povodňový režim podobný. Všechny jsou napájeny ze srážkově bohatých Brd, průtokové vlny mají většinou bystřinný ráz, tj. rychlý vzestup i pokles.

Otava – PP 996 km2

Povodí má vějířovitý tvar se srážkovou charakteristikou podobnou hornímu toku Úhlavy – dlouhodobé šumavské deště v kombinaci s krátkodobými přívaly.

Přehled důležitých objektů a lokalit, které se nacházejí v záplavovém území (podle příslušných platných povodňových plánů obcí s rozšířenou působností), je uveden v části Lokality a objekty ohrožené povodněmi.


Věcná část > Druh a rozsah ohrožení > Přirozené povodně

   | tisk | nahoru |

stránka b_ohrozeni_prirozene.htm aktualizována: 09.12.2021, publikována: 14.03.2023