Podle mapy klimatických regionů patří téměř celé povodí Berounky na území Plzeňského kraje do oblasti mírně teplé. Převážná část zhruba ohraničená městy Stříbro, Přeštice, Rokycany, Plasy náleží okrsku č. 11, který je sušší a teplejší než území v horních částech povodí. Pouze úzký pás podél dolního toku vlastní Berounky patří do oblasti teplé, naopak pramenní místa Mže, Radbuzy, Úhlavy, Střely a dále vrcholy Českého lesa, Sedmihoří, Slavkovského Lesa a okolí Bezvěrova jsou charakterizovány jako chladné a vlhké. Hraniční hřeben Královského Hvozdu na Šumavě je z celého povodí nejstudenější a klimaticky srovnatelný s nejvyššími místy Krkonoš, Beskyd nebo Jeseníků. Počet mrazových dnů zde dosahuje 160–180 v roce, počet letních dnů naopak nepřesahuje 30.
Jak vyplývá z výše uvedeného je klimatická charakteristika povodí Berounky značně rozmanitá.
Horní partie Otavy v povodí horní Vltavy (oblast Šumavy od nadmořské výšky zhruba 750–800 m n. m.) náleží z klimatologického hlediska (dle Atlasu podnebí ČR, 1958) do chladné podnebné oblasti: oblast C1– mírně chladný typ.
Směrem po proudu přechází všechny toky postupně do teplejších klimatických okrsků vesměs charakterizovaných oblastí B5.
ČHMÚ: Mapy charakteristik klimatu
Zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, (data: Geografický ústav ČSAV, AOPK ČR)
KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY |
MÍRNĚ TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
CHLADNÁ |
CHLADNÁ |
CHLADNÁ |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
MT3 |
MT4 |
MT5 |
MT7 |
MT9 |
MT10 |
MT11 |
CH4 |
CH6 |
CH7 |
|
tmavě zelená |
olivová |
zelená |
světle zelená |
světle žlutá |
žlutá |
okrová |
šedá |
modrá |
světle modrá |
|
počet letních dní (max. t ≥ 25,0 °C) |
20–30 |
20–30 |
30–40 |
30–40 |
40–50 |
40–50 |
40–50 |
0–20 |
10–30 |
10–30 |
počet dní s Ø t ≥ 10,0 °C |
120–140 |
140–160 |
140–160 |
140–160 |
140–160 |
140–160 |
140–160 |
80–120 |
120–140 |
120–140 |
počet mrazových dní (min. t ≤ -0,1 °C) |
130–160 |
110–130 |
130–140 |
110–130 |
110–130 |
110–130 |
110–130 |
160–180 |
140–160 |
140–160 |
počet ledových dní (max. t ≤ -0,1 °C) |
40–50 |
40–50 |
40–50 |
40–50 |
30–40 |
30–40 |
30–40 |
60–70 |
60–70 |
50–60 |
Ø teplota v lednu [°C] |
-3 až -4 |
-2 až -3 |
-4 až -5 |
-2 až -3 |
-3 až -4 |
-2 až -3 |
-2 až -3 |
-6 až -7 |
-4 až -5 |
-3 až -4 |
Ø teplota v dubnu [°C] |
6–7 |
6–7 |
6–7 |
6–7 |
6–7 |
7–8 |
7–8 |
2–4 |
2–4 |
4–6 |
Ø teplota v červenci [°C] |
16–17 |
16–17 |
16–17 |
16–17 |
17–18 |
17–18 |
17–18 |
12–14 |
14–15 |
15–16 |
Ø teplota v říjnu [°C] |
6–7 |
6–7 |
6–7 |
7–8 |
7–8 |
7–8 |
7–8 |
4–5 |
5–6 |
6–7 |
počet dní se srážkami ≥ 1 mm |
110–120 |
110–120 |
100–120 |
100–120 |
100–120 |
100–120 |
90–100 |
120–140 |
140–160 |
120–130 |
srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] |
350–450 |
350–450 |
350–450 |
400–450 |
400–450 |
400–450 |
350–400 |
600–700 |
600–700 |
500–600 |
srážkový úhrn v zimním období [mm] |
250–300 |
250–300 |
250–300 |
250–300 |
250–300 |
200–250 |
200–250 |
400–500 |
400–500 |
350–400 |
počet dní se sněhovou pokrývkou |
60–100 |
60–80 |
60–100 |
60–80 |
60–80 |
50–60 |
50–60 |
140–160 |
120–140 |
100–120 |
počet zamračených dní (≥ 80 %) |
120–150 |
150–160 |
120–150 |
120–150 |
120–150 |
120–150 |
120–150 |
130–150 |
150–160 |
150–160 |
počet jasných dní (≤ 20 %) |
40–50 |
40–50 |
50–60 |
40–50 |
40–50 |
40–50 |
40–50 |
30–40 |
40–50 |
40–50 |
Zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, (data: Geografický ústav ČSAV, AOPK ČR)