Věcná část > Charakteristika zájmového území > Důležité stránky

Geomorfologické poměry

Úvod  Předchozí  Další   Tisk této stránky

TEXT SCRAMBLING in TRIAL VERSION OUTPUT! In evaluation mode, Help+Manual will scramble individual characters in random words in your published output files. This is a limitation of the free trial version. This help system was created with an evaluation copy of Help+Manual.


 

Území ORP Kralovice je naprostou většinou zařazeno do Plánu oblasti povodí Berounky.  Pouze malá část bez významnějšího vodního toku na severovýchodě patří do povodí Blšanky (Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe). Na území se nachází 84 úseků toků hrubé říční sítě odpovídající páteřním tokům povodí IV. řádu a 35 nádrží s plochou větší než 1 ha. Nejdůležitějším vodním tokem je řeka Střela a na jihovýchodní hranici protékající Berounka.

Z geomorfologického hlediska se správní území Kralovice nachází převážně v provincii Česká Vysočina, subprovincii Poberounská soustava,  oblasti Plzeňská pahorkatina a celcích Plaská pahorkatina a Rakovnická pahorkatina.  Severozápadní cíp se nachází v subprovincii Krušnohorské soustavy, oblasti Karlovarské vrchoviny a celku Tepelské vrchoviny.

Plaská pahorkatina je členitá pahorkatina, která vytváří střední část Plzeňské pahorkatiny. Představuje homogenní destrukční reliéf tektonicky poměrně konsolidované oblasti s nepříliš diferencovanými pohyby ker. Povrch této jednotky je typický rozsáhlými zbytky neogenních zarovnaných povrchů, strukturně denudačními sníženinami a poměrně vzácnými suky a mělkými i hluboce zaříznutými údolími s říčními terasami. Hydrografickou osou území je tok Mže a Berounky. Nejvyšší bod je Vlčí hora 704 m n. m. v Pernarecké pahorkatině.

Rakovnická pahorkatina vytváří severní část Plzeňské pahorkatiny. Rozšířeny jsou zarovnané povrchy typu etchplénu, suky a četné tvary zvětrávání a odnosu žul (tory, kryoplanační terasy, kamenná moře a stáda, pseudokary atd.). Místy se vyskytují výrazné svahy na zlomových liniích, na západě nápadné vrchy na třetihorních vulkanitech. Údolí jsou středně zahloubená. Nejvyšší bod je Lyšák 677 m n. m. v Lomské vrchovině.

Tepelská vrchovina se nachází v jižní části Karlovarské vrchoviny. Nacházíme zde kerný reliéf stupňovitě se sklánějící od SZ k JV, s plochými rozvodnými hřbety, rozsáhlými zarovnanými povrchy, neovulkanickými suky, se zlomovými svahy a mělkými i hluboce zařiznutými údolími převážně v povodí Berounky. Nejvyšší bod je Podhorní vrch 847 m n. m. v Mariánsko lázeňské vrchovině.


Soubor: b11_3_geomorfologicke_pomery.htm