Geomorfologické poměry

Oblast je po geologické stránce součástí moldanubika. Moldanubikum je rozsáhlá jednotka tvořená převážně katazonálně metamorfovanými horninami. Pouze místy jsou zastoupeny komplexy slaběji metamorfované. V moldanuniku lze vyčlenit dvě základní skupiny hornin - jednotvárnou a pestrou skupinu.  Jednotvárná skupina tvoří převážnou část moldanubika a je tvořena plagioklasovými pararulami. Hlavními horninami pestré skupiny jsou opět plagioklasové pararuly. Na rozdíl od jednotvárné skupiny obsahuje pestrá skupina řadu vložkových hornin - kvarcity, erlány, skarny, mramory, dolomitické vápence až dolomity, grafitické ruly a grafity, amfibolity atd. V okolí města Tachov je podloží budováno pararulami a biotitickou až muskovit-biotitickou rulou.

Podložní horniny jsou pod fluviálními štěrkopísky překryty slabou vrstvou zvětralin - písčitými  hlínami až hlinitými písky s kameny podložních hornin, ve spodní části pokryvu kameny s podílem jílovitého písku. Magmatity Českého lesa (východně od Tachova) proráží biotitickými rulami řada těles dvojslídné leukokrátní žuly. Česká část tirschenreutského žulového masivu je protažena SZ – JV směrem mezi Zlatým potokem a Dianou. K pozdně variským granitoidům patří borský a kladrubský žulový masiv. Kladrubský masiv je tvořen několika odrůdami žul a granodioritů, z nichž převládá biotitický granit středně zrnitý, většinou porfyrický. V tomto masivu jsou hojné křemenné žíly. Borský žulový masiv je rozsáhlé těleso eliptického tvaru protažené směrem S  – J.  Na  východě  e stýká převážně tektonicky na linii mariánsko-lázeňského zlomu s kontaktně metamorfovanými horninami algonkia. Na západě a jihu se masiv přimyká ke krystaliniku Českého lesa. Masiv je budován středně zrnitou, výrazně porfyrickou biotitickou žulou.