Ostatní > Odborné pokyny pro provádění hlásné povodňové služby > C. Hlásná povodňová služba > Pozorování vodních stavů v hlásných profilech

Základní formou „pozorování“ v hlásných profilech kategorie a a B se stává sledování údajů sbíraných z automatických stanic. Tyto údaje jsou pro povodňové orgány i pro veřejnost k dispozici ve webových prezentacích HPPS ČHMÚ https://hydro.chmi.cz/hpps, na vodohospodářském informačním portálu https://www.voda.gov.cz/portal/cz/, případně přímo na webových stránkách jednotlivých s.p. Povodí:

Automatizace vodoměrných stanic v hlásných profilech a prezentace jejich údajů na internetu je velkou pomocí povodňovým orgánům při organizování hlásné povodňové služby. Na automatizované systémy však nelze plně spoléhat, neboť zejména za povodní může dojít k nenadálým výpadkům a poruchám. Proto musí příslušné obce, na jejichž území se hlásný profil nachází, za povodní hlásný profil sledovat a kontrolovat a v případě potřeby zřídit hlídkovou službu pro náhradní způsob zajištění dat.

Kontrola hlásného profilu spočívá v odečtení vodního stavu na lati (kterou jsou všechny hlásné profily kategorie a a B vybaveny), porovnání údaje na vodočetné lati s údajem ve webové presentaci a kontrole měrného profilu, zda není měření ovlivněno ledovými jevy, splaveninami nebo vzdutím vody z jiného důvodu. V hlásných profilech kategorie B, které dosud nejsou vybaveny automatickou stanicí, je k dispozici pouze manuální pozorování vodočetné latě.

Zabezpečení sledování hlásného profilu se projednává s příslušnou obcí v rámci zpracování a potvrzení souladu povodňového plánu, zřízení profilu a stanovení směrodatných limitů SPA. Doporučená četnost kontroly hlásného profilu a nebo B je 1× denně při dosažení 1. SPA nebo výstraze ČHMÚ, 2× denně při dosažení nebo vyhlášení 2. SPA a 3× denně nebo častěji při dosažení nebo vyhlášení 3. SPA.

Pozorování a kontrolu hlásného profilu má provádět poučený pracovník, nejlépe k tomuto účelu stabilně určený pozorovatel. Přitom je třeba vzít v úvahu přístupnost profilu za povodní a v noci a nebezpečí s tím spojené, případně využít profesionálně vybavených složek hasičů nebo policie.

Před každým odečítáním vodního stavu je nutno se přesvědčit, že výška hladiny vody v místě vodočtu není ovlivněna překážkou, nánosem, zámrzem, ledovou zácpou a podobně, a tuto podle možnosti odstranit. Při vlnění vodní hladiny se čte na stupnici nejvyšší a nejnižší vodní stav, ze kterých se udává průměr.

Veškeré časy pozorování se uvádí v občanském, tj. v zimě ve středoevropském a v létě v „letním“ čase. Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační) stav, je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnout čas výskytu kulminace.

Výsledky pozorování zapisuje pozorovatel do povodňové knihy. Zápis obsahuje zpravidla tyto položky: Datum, čas, vodní stav v cm, poznámka. Do poznámky se zapisují všechny skutečnosti, které jsou pro pozorování nebo pro povodňovou službu důležité. K nim patří:

•dosažení kulminace povodně;

•povětrnostní poměry (silný déšť nebo sněžení, vítr aj.);

•plovoucí předměty (větve, stromy, trosky aj.);

•ledové jevy (led u břehu, zámrz toku, chod ledové kaše, chod ledových ker aj.);

•vzdutí vody překážkou ve vodním toku (zátaras, ledový nápěch, ledová zácpa aj.);

•narušení koryta vodního toku erozí, protržení hrází;

•vybřežení vody z koryta vodního toku, rozsah záplavy.

Pozorovatel hlásné služby hlásí výsledky pozorování, včetně doprovodných informací, okamžitě určeným příjemcům podle evidenčního listu hlásného profilu a případně podle povodňového plánu.

Důležité je, aby pozorovatel upozornil neprodleně provozovatele automatické stanice (ČHMÚ, vodohospodářský dispečink příslušného s.p. Povodí) na zjištěné závady v měrném profilu a na zjištěný podstatný rozdíl mezi čtením na vodočetné lati a časově odpovídacím údajem ve webové prezentaci. Za podstatný rozdíl lze pokládat 10 cm. Dále je třeba počítat s tím, že sběrné centrum provozovatele automatické stanice může požádat obec o náhradní pozorování hlásného profilu v případě poruchy stanice nebo spojení. Protože sběrné centrum nemá spojení na všechny obce je žádost zpravidla dána prostřednictvím ORP.

Sledování a kontrola hlásných profilů a případné náhradní pozorování za povodní může přinést cenné informace pro řízení povodňových opatření jak správci vodního toku, tak povodňovému orgánu samotné obce a obcí sousedních.