Geomorfologické poměry

Dle geomorfologického členění území náleží do celku geomorfologické provincie Česká vysočina, následně se dělí na dvě, přibližně stejně velké části subprovincie Poberounské. Území západně od Horšovského Týna (Šumavská soustava) se následně řadí pod celek Podčeskoleské pahorkatiny, podcelek Chodské pahorkatiny, okrsek Poběžovické pahorkatiny a částečně okrsek Domažlické pahorkatiny na jihu. Východní část území (Poberounská subprovincie) je následně řazena do celku Plasské pahorkatiny, podcelek Stříbrské pahorkatiny a okrsek Stavovské pahorkatiny.

Větší část území můžeme z hlediska typového hodnocení krajinářské hodnoty zařadit jako krajinu harmonickou s poměrně vyrovnaným poměrem antropogenních a přírodních prvků. Na severu až severozápadě území se nachází přírodní park Sedmihoří, který tvoří zalesněný, morfologicky výrazný útvar. Nejvyšším vrcholkem je s 619 m n. m. Racovský vrch. Prakticky na celém území Sedmihoří se na jeho povrchu nacházejí rozpadlá žulová skaliska vzniklá mrazovým větráním. Na území správního obvodu ORP Horšovský Týn a v blízkém okolí je evidována řada ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o jíly, stavební kámen a živec. Těžba probíhá pouze na malé části těchto lokalit. Většina ložisek nerostných surovin má pro svou ochranu vymezeno chráněné ložiskové území. Část těchto ložisek přesahuje i mimo samotné území ORP Horšovský Týn. Většina z těchto ložisek se nachází v jihozápadní části území a to zejména u obcí Meclov, Březí, Bozdíš, Mračnice a Blížejov.