Věcná část > Charakteristika zájmového území > Důležité stránky

Geomorfologické poměry

Úvod  Předchozí  Další Tisk této stránky

Území ORP Stříbro je zařazeno do Plánu oblasti povodí Berounky. Na území se nachází 91 úseků toků hrubé říční sítě odpovídající páteřním tokům povodí IV. řádu a 23 nádrží s plochou větší než 1 ha, z nichž nejvýznamnější je vodní nádrž Hracholusky (362 ha). Nejdůležitějším vodním tokem je řeka Mže.

Z geomorfologického hlediska se správní území Stříbra nachází v provincii Česká Vysočina, subprovincii Poberounská soustava (oblast Plzeňská pahorkatina, celek Plaská pahorkatina) a z malé části  na severu zasahuje do v subprovicie Krušnohorská soustava.(oblast Karlovarská vrchovina, celek Tepelská vrchovina)

Plaská pahorkatina je členitá pahorkatina, která vytváří střední část Plzeňské pahorkatiny. Její rozloha je 2 180 km2. Střední výška je 423,3 m n. m., střední sklon 3° 38´. Je tvořena nepřeměnými nebo slabě metamorfovanými proterozoickými horninami tepelsko-barrandienské oblasti, menšími tělesy variských granitoidů, pokryvy permokarbonských zpevněných a třetihorních nezpevněných sedimentů a ojediněle neovulkanity. Představuje homogenní destrukční reliéf tektonicky poměrně konsolidované oblasti s nepříliš diferencovanými pohyby ker. Povrch této jednotky je typický rozsáhlými zbytky neogenních zarovnaných povrchů, strukturně denudačními sníženinami a poměrně vzácnými suky a mělkými i hluboce zaříznutými údolími s říčními terasami. Hydrografickou osou území je tok Mže a Berounky. Nejvyšší bod je Vlčí hora 704 m n. m. v Pernarecké pahorkatině.

Tepelská vrchovina se nachází v jižní části Karlovarské vrchoviny. Vytváří plochou vrchovinu, její rozloha je 682 km2. Střední výška je 627,3 m n. m..Převládají krystalické břidlice tepelsko-žlutického antiklinorního pásma s mariánskolázeňským metabazickým komplexem s granitoidy a neovulkanity. Nacházíme zde kerný reliéf stupňovitě se sklánějící od SZ k JV, s plochými rozvodnými hřbety, rozsáhlými zarovnanými povrchy, neovulkanickými suky, se zlomovými svahy a mělkými i hluboce zařiznutými údolími převážně v povodí Berounky, méně Ohře (na západě). Nejvyšší bod je Podhorní vrch 847 m n. m. v Mariánsko lázeňské vrchovině.


Soubor: b11_3_geomorfologicke_pomery.htm